česky | english

3. Česká fotovoltaická konference

3. - 5. listopadu 2008
Kongresové centrum BVV Brno


Za velkého zájmu ze strany odborníků i jiných zájemců proběhla v Brně v Kongresovém centru BVV v pořadí již 3. Česká fotovoltaická konference.

Ve dnech 3. až 5. listopadu proběhla v Brně 3. Česká fotovoltaická konference. Záštitu nad konferencí převzali: Roman Onderka, primátor statutárního města Brna, Prof. Ing. Karel Rais, CSc., MBA, rektor VUT v Brně, Prof. PhDr. Petr Fiala, PhD., LL.M., rektor Masarykovy univerzity Brno. Generálním partnerem konference byla Česká spořitelna a.s. a hlavním mediálním partnerem portál TZBinfo.

Záštitu nad konferencí převzali primátor statutárního města Brna, rektor VUT v Brně a rektor Masarykovy univerzity Brno

Třídenní akci v Kongresovém centru BVV pořádala Česká agentura pro obnovitelné zdroje energie – Czech RE Agency, o.p.s. Konference se zúčastnilo 328 registrovaných odborníků a zájemců jak z České republiky tak ze zahraničí. Podíl zahraničních účastníků byl téměř přesně 25 %, jednalo se především o vědecké pracovníky a zástupce firem (11% z Německa, 7 % z Rakouska, 5 % ze Slovenska, 2 % ze Španělska a 1 % z Holandska). Pro srovnání první konference pořádané v roce 1998 ve Valašském Meziříčí se zúčastnil úzký okruh 25 odborníků z oblasti výzkumu a výroby. Druhé konference v Brně se v roce 2006 zúčastnilo již 160 vědců, politiků, zástupců firem a energetických společností, ale i laické veřejnosti. Nárůst počtu účastníků odpovídá růstu instalací fotovoltaických systémů ve světě i v EU – přibližně na dvojnásobek každé dva roky.

Konference se zúčastnilo 328 registrovaných odborníků a zájemců

Příspěvky na konferenci byly rozděleny do tří sekcí, dvou přednáškových – vědecké (celkem 35 přednášek) a praktické (19 přednášek) – a jedné posterové orientované vědecky (30 příspěvků). Vědecká část konference probíhala po všechny dny, zúčastnilo se jí 171 odborníků a zájemců. Jednání praktické sekce proběhlo v úterý za účasti 277 zájemců. Z uvedených počtů celkem 110 účastníků střídavě sledovalo přednášky obou sekcí.

V posterové sekci bylo prezentováno 30 příspěvků
Cena elektřiny z fotovoltaických systémů

Technologie krystalického křemíku, která na trhu jednoznačně dominuje prochází v současnosti obdobím prudkého snižování energetické náročnosti výroby. Špičkové technologie vyvinuté v nedávné době spotřebovávají až čtyřikrát méně energie než současné standardní postupy. Byl představen i projekt výroby fotovoltaického křemíku v České republice s řádově nižší spotřebou energie na výrobu ve srovnání se standardní technologií. Nebyly však uvedeny podrobnosti technologického postupu. Prof. Drápala (odborník v oblasti výroby polovodičových a jiných materiálů) vyjádřil obavu, že uváděné parametry jsou příliš optimistické a v praxi nemohou být dosaženy.

Technologie krystalického křemíku prochází obdobím prudkého snižování energetické náročnosti výroby

Energetická návratnost (EPBT) – doba, za kterou fotovoltaická elektrárna (včetně montáže a měničů) vyrobí stejné množství energie, jaké bylo spotřebováno na jeho výrobu a montáž – může v nejbližších letech klesnout pod hodnotu 2 roky i v klimatických podmínkách České republiky. Poměr získané a vložené energie (EROEI) tak může dosáhnout hodnoty 15 i více (pro fungování průmyslové společnosti je přitom uváděna minimální hodnota 10). Hlavní podíl na uvedeném trendu mají tři směry vývoje - nižší spotřeba energie ve výrobě solárního křemíku, používání stále tenčích desek a zvyšování účinnosti článků. Pokles energetické náročnosti, automatizace a růst objemu výroby se odráží v poklesu finanční náročnosti produkce PV panelů a tedy i v jejich ceně. Očekává se, že prodejní ceny fotovoltaických systémů by v horizontu 5 let mohly poklesnout až na polovinu současné úrovně. Jen letos poklesly v České republice ceny fotovotlaických elektráren téměř o 20 % (částečně se na tom podílí změny kurzu koruny).

Energetický regulační úřad oznámil snížení výkupních cen pro rok 2009 až o 5 %

Energetický regulační úřad již oznámil snížení výkupních cen elektřiny z fotovoltaiky pro rok 2009 až o 5 % (stále v jednání), což je maximální hodnota, kterou dovoluje zákon o podpoře obnovitelných zdrojů energie. Vzhledem k současnému růstu cen energií je očekáváno, že cena elektřiny z fotovoltaiky může do 10 let klesnout pod úroveň ceny špičkové elektřiny z konvenčních zdrojů a v horizontu 20 až 30 let pod úroveň ceny elektřiny v základním zatížení.

Nové materiály

Krystalický křemík jako základní materiál pro výrobu fotovoltaických článků na trhu prozatím jednoznačně dominuje. Zájem se v současnosti přesouvá od monokrystalického k multikrystalickému křemíku, kde je dosahováno výrazné snížení energetické náročnosti výroby. Monorystalické články však mají celkově lepší parametry zejména z hlediska účinnosti. Lze očekávat, že krystalický křemík bude na trhu dominovat ještě nejméně 5 až 10 let.

Rychlý vývoj v oblasti výzkumu a zlepšování účinnosti byl referován pro všechny tenkovrstvé technologie – amorfní křemík, CdTe, CIGS, organické materiály a řadu dalších. Jsou hledány jak nové materiály tak alternativní způsoby výroby tenkovrstvých článků. V důsledku se zvyšuje jejich účinnost i životnost. Podíl tenkovrstvých článků na trhu v současnosti významně narůstá.

Slibnými, zejména s ohledem na dostupnost surovinových zdrojů, předpokládanou flexibilitu a jednoduchost výroby se jeví organické (polymerní) fotovoltaické materiály. O výzkumech v této oblasti bylo referováno ve vědecké sekci konference. Přes znatelný pokrok mají organické články prozatím velmi malou účinnost, jsou citlivé v procesu výroby a bez zapouzdření téměř okamžitě degradují. Výroba proto musí probíhat v inertních atmosférách.

Dostupnost surovinových zdrojů

Větší rozšíření některých tenkovrstvých technologií již v současnosti naráží na dostupnost surovinových zdrojů. Z tohoto hlediska jsou zřejmě výhodnější články založené na křemíku jako jednom z nejrozšířenějších chemických prvků. Další slibnou možností jsou fotovoltaické články na bázi organických polymerních materiálů.

Nedostatek surovinových zdrojů se částečně dotýká i oblasti krystalických křemíkových článků, pro které je již v horizontu 20 až 30 let avizován nedostatek ekonomicky těžitelných zásob stříbra. S předstihem jsou proto hledány vhodné alternativy pájecích a kontaktních materiálů. Byly již zaznamenány první úspěchy, cena alternativních materiálů je však v současnosti vyšší než cena stříbra.

Environmentální dopady

Fotovoltaika, stejně jako ostatní obnovitelné zdroje energie, je vnímána jako technologie příznivá k životnímu prostředí. Snahou výrobců je toto pojetí podporovat. Pro snížení environmentálních dopadů jsou navrhovány úpravy technologických postupů s cílem snížit například emise skleníkových plynů. Jsou hledány alternativy toxických materiálů jako je olovo v pájecích a kontaktních materiálech křemíkových článků nebo kadmium v tenkovrstvých článcích. Uvedené trendy jsou podporovány přesto, že na fotovoltaické aplikace se nevztahuje směrnice pro omezení toxických látek ( jRoHS).

Možné problémy připojování nových elektráren do sítě

Provozovatel distribuční soustavy je ze zákona povinen přednostně vykoupit elektřinu z obnovitelných zdrojů, nemá však povinnost připojit nový zdroj, pokud to nedovoluje kapacita distribuční soustavy. Potenciálními investory, ale zřejmě i spekulanty, jsou rezervovány připojovací kapacity v takové výši, že "v případě že zafouká a zasvítí, otočí se tok na přenosových transformátorech a pára na Temelíně se začne vracet do chladících věží" (Ing. Martin Němeček, ČEZ Distribuce, a.s.). Podíl spekulativních rezervací však nelze odhadnout.

Kritická místa v distribuční soustavě

V současnosti jsou oblasti zejména v Moravskoslezském kraji, kde nelze připojovat nové zdroje o výkonu nad 200 kW, konzultovat je nutno i nižší kapacity. V souvislosti s modernizací distribučních sítí může v budoucnosti docházet ke zvyšování přenosové kapacity a uvedené omezení může být v některých regionech překonáno. Naopak z hlediska investorů a možností financování jsou obnovitelné zdroje vnímány jako stabilní podnikání se zaručenými výnosy. Z hlediska úvěrování se jedná o investice se sníženým rizikem.

BIPV – integrace fotovoltaiky do budov

V praktické sekci zazněl i názor, že současná praxe stavby velkých elektráren na zelené louce (doslova) není dlouhodobě udržitelná ani žádoucí. Jednou z alternativ jsou systémy integrované do stavebních konstrukcí (BIPV – Building Integrated PhotoVoltaics). Této otázce byla proto jak ve vědecké tak v praktické sekci věnována odpovídající pozornost. Hlavním technickým problémem, který je třeba vyřešit, je vyšší teplotní namáhání panelů, které způsobuje pokles účinnosti a zrychlenou degradaci. Naopak z architektonického hlediska lze fotovoltaické panely využít jako zajímavý prvek viditelně prezentující zájem investora o ochranu životního prostředí. Pro toto použití je možno vyrobit články s různou barevností a jen mírně sníženou účinností.

vytisknout nahoru